Písnička pro pana Gorbačova

Nedvědi

Rec:C#Otvírám noviny azbukou C#/Cozdobené
a čtu si mBmyšlenky kohosi, kdo sBm/G#áhl do mého svědomí
a vD#mynesl na světlo nD#m/C#ázory nevyřčené,
nG#evyřčené díky mé osobní slabosti a strachu,
mC#yšlenky plné humanity, přC#/Cátelství, svobody,
ale i sBmocialismu, v jehož jménu kdosi zBm/G#abíjel nevinné lidi,
ptáte se, kdD#my - ve dvacátém stD#m/C#oletí,
vG#e dvacátém století.
R:Kdo vC#í, kdo vBmí, co bude dG#ál,
chcem žFmít, chcem žF#ít tak, jak se mG#á,
nebo tak, jak se dBmá, ale takhle už nG#e.
Rec:Tak na zdraví, lásku už máte,
a myslete na to, že každej váš krok sleduje celej svět,
a kdybyste někdy projížděl Prahou,
tak se u mě klidně stavte,
otevřu ruský rybičky, pražskou šunku,
americkou vodku Gorby mám doma, a budeme si povídat,
mám toho totiž spoustu na srdci,
a nejen já, a nejen já.
R:+ kdo vC#í, kdo vBmí, co bude dG#ál ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:48:00.948+00:00
Výsledky hledání: